Druhý muž americké centrální banky (Fed) Richard Clarida počítá s tím, že Fed by mohl poprvé po koronakríze zvýšit úrokové sazby začátkem roku 2023. Podmínkou však je, že zotavování ekonomiky bude pokračovat tak, jak očekává.
Podle zástupce šéfa Fedu riziko vyšší inflace a pokračující zotavování trhu práce signalizují, že „ekonomika by mohla být připravena na vyšší krátkodobé úrokové sazby“ přibližně o něco více než o 1 rok.
Clarida uvedl, že by mohl podpořit zvýšení úrokových sazeb na začátku roku 2023, pokud míra nezaměstnanosti do konce roku 2022 klesne na 3,8%. Rizikem ohrožujícím tyto vyhlídky je opětovné zvyšování počtu případů onemocnění COVID-19 způsobené šířením delta variantu nového koronavirus.
Podle Claridu by byl začátek normalizace měnové politiky v roce 2023 za uvedených podmínek v souladu s novým flexibilním inflačním cílem Fedu.
Představitelé Fedu dali jasně najevo, že sazby se začnou zvyšovat až poté, co centrální banka začne omezovat program nákupu aktiv. Fed aktuální měsíčně nakupuje cenné papíry v objemu kolem 120 miliard USD (101 miliard eur). Šéf Fedu Jerome Powell minulou středu (28. 7.) signalizoval, že brzy by se mohlo začít utlumování programu kvantitativního uvolňování.
Podle Claridu by ekonomika do konce roku měla být připravena na to, že Fed začne utlumovat program nákupu aktiv. „Pokud se zrealizuje můj základní scénář, určitě bych mohl později v tomto roce podpořit ohlášení zpomalení tempa našich nákupů,“ řekl.
